Byl jednou jeden malý robot, který šel do školy. Měl velikou radost, protože měl rád všechno nové a zajímavé. Když vstoupil do třídy, všichni se na něj podívali a usmáli se.
„Ahoj,“ řekl robot a přisedl si do lavice.
Pan učitel se na něj usmál a řekl: „Vítej v naší třídě, jmenuji se pan učitel a budu tě učit všechno, co potřebuješ vědět.“
Robot se na něj usmál a řekl: „Děkuji, pane učiteli. Moc se těším.“
Pan učitel začal vyučování a robot se snažil poslouchat pozorně. Ale po chvíli si na něco vzpomněl. „Ale ne!“ zvolal. „Zapomněl jsem si domácí úkol.“
Pan učitel se na něj podíval a řekl: „To je velká škoda. Domácí úkol je velmi důležitý, abys mohl rozvíjet své schopnosti.“
Robot se zamyslel a řekl: „Máte pravdu, pane učiteli. Určitě se budu snažit v budoucnu dělat domácí úkoly včas.“
Pan učitel se na něj usmál a řekl: „Výborně. Věřím, že to dokážeš.“
Robot se tedy rozhodl, že se bude snažit v budoucnu dělat domácí úkol včas a myslet na to, aby na něj nikdy nezapomněl. A tak se stalo, že se stal velmi dobrým žákem a měl velikou radost, když dostával pochvaly od svého učitele.
„Sova se na Robíka podívala a řekla: „Děkuji ti, malý robote, za všechnu péči a lásku, kterou jsi mi poskytl. Bylo mi s tebou moc hezky.“
— Už jste četli pohádku pro děti Robík a sova?