Byl jednou jeden bagřík jménem Eman. Žil sám na stavbě celý rok a celé dny se proháněl po hromadách hlíny a kamení. Ačkoli měl hodně práce, vždycky se snažil najít čas na to, aby si povídal s lesními zvířátky, která se k němu často přiblížila a posadila se blízko něj.
Jednoho dne, když Eman brousil svou lopatku, zaslechl hluboký výkřik. Když se podíval směrem, odkud zvuk přišel, zahlédl trpaslíka, který plakal jako malé dítě.
„Co se stalo?“ zeptal se Eman.
„Můj dům byl zničen velkou bouří,“ odpověděl trpaslík smutně. „Nemám kde žít.“
Eman se rozhodl něco udělat. Zastavil práci na stavbě a řekl trpaslíkovi: „Nech mě, abych ti pomohl! Postavím ti nový dům.“
Trpaslík byl velmi vděčný a nabídl, že se postará o Emanovu stravu a pití, dokud bude pracovat. Eman se rozhodl trpaslíkovi pomoci a během několika týdnů postavil malý domeček. Byl to skvělý dům s velkým krbem, pevnými dveřmi a malým oknem.
Trpaslík byl ohromen a Eman se cítil šťastný, že malého mužíka zachránil. Když byla stavba hotová, trpaslík pozval Emana na večeři a nabídl mu trpasličí pokrmy.
Eman se velmi udivil, jaký skvělý hostitel trpaslík je. Seděli spolu u stolu, pojídali klobásky a pili pivo. Trpaslík se ptal na Emanův život a Eman mu vyprávěl o svých zkušenostech na stavbě.
Od té chvíle se Eman stal nejlepším přítelem trpaslíka a často navštěvoval jeho nový domov. Byl rád, že mu mohl pomoci a cítil se šťastnější než kdy dřív. A tak si Eman uvědomil, že když pomáháme ostatním, pomáháme také sobě samým.
Čtěte dětem také další pohádky o autech, vlacích nebo bagřících!
