Byla jednou jedna malá holčička jménem Rút, která měla v životě jednu vášeň: hračky. Měla jich doma plný pokoj a pořád si kupovala nové. Každý den si Rút vybírala jinou hračku a s ní si vymýšlela různé dobrodružství i hry. Ale ty starší časo strčila do kouta a úplně na ně zapomněla.
Jednoho dne se Rút stala neuvěřitelná věc. Šla s rodiči na nákup do centra města a na konci ulice objevila tajuplné hračkářství. Byl to malý obchůdek plný nádherných a neobvyklých hraček. Rút se nemohla dočkat, až si nějakou vybere a přinese si ji domů mezi ostatní. Jenže rodiče jí řekli, že jich má dost a tak musela domů s nepořízenou.
Večer poté se stalo něco zvláštního. Rút slyšela z okna svého pokoje podivné zvuky a hlasy. Nahlédla opatrně ven, a co viděla bylo neuvěřitelné. Hračky z tajuplného hračkářství ožily a pořádaly noční party v ulici před jejím domem. Rút se odvážila vstoupil mezi zvláštní hračky a ony se na ni usmály a pozvaly ji ke stolu plnému sladkostí.
Rút strávila celou noc s hračkami, dozvěděla se o jejich životech a dobrodružstvích. Hračky vyprávěly, že takto chodí do ulic každou noc a hledají ztracené nebo zahozené hračky bez domova. Potom je vezmou mezi sebe, i když jsou zničené. Rút si uvědomila, jak se chová ke svým starým hračkám a jak moc je odsunuje na úkor těch nových.
Když se Rút ráno probudila ve svém pokoji, všechno bylo zase tak, jako předtím. Její hračky seděly kolem ní a koukaly na ni, jako kdyby se dobrodružství s tajuplnými hračkami nikdy nestalo.
Od té doby si Rút hrála se všemi hračkami ve svém pokojíku a na žádnou nikdy nezapomněla. A i když jí to nikdo nechtěl věřit, Rút věděla, že hračky opravdu žijí a že si každá z nich zaslouží, aby se jim věnovala a pěkně se o ně starala.
Hračky patří k dětství, proto o nich můžete číst i další pohádky pro děti:
