Byl jednou jeden líný chlapec jménem Viktor. Vždy, když se mu něco nechtělo dělat, tak se dokázal vymluvit a vyhnout se nepříjemné situaci. Viktor navíc vůbec nechtěl chodit pěšky. Jediný způsob, jakým se rád přemisťoval z místa na místo, bylo autem. Všude, kam potřeboval nebo chtěl jít, vyžadoval, aby ho rodiče odvezli.
Jednoho dne se Viktor rozhodl, že pojede k babičce. Bylo to několik kilometrů daleko a on nechtěl jít pěšky. Přemluvil tedy maminku, aby ho tam odvezla, ale když dorazili k autu, zjistili, že jim někdo propíchl jedno kolo. Viktor se rozčiloval, ale pokud chtěl k babičce, musel jedině pěšky. A tak se taky rozhodl.
Šel pěšky a překvapivě se mu cestou stalo něco velmi nečekaného. Potkal mnoho zajímavých lidí a zvířat, dozvěděl se o nových místech, o kterých by nikdy nevěděl, kdyby jel autem. Byl ohromen krásou přírody a vším, co jej během cesty obklopovalo.
Když dorazil k babičce, byl plný dojmů a radosti. Babička byla šťastná, že ho vidí, ale také překvapená, že šel pěšky. Viktor jí řekl o svých zážitcích a babička mu řekla, že hezká procházka je mnohdy plná překvapení a dobrodružství, která v autě nikdy nezažije.
Od té doby Viktor změnil svůj postoj k pěší chůzi a často se vydával na cesty, aby objevil kouzlo světa kolem něj. Uvědomil si přitom, že nejlepší věci se stávají, když konečně opustí starý zlozvyk a vyzkouší něco nového.
Pohádky o klucích, kteří jsou stateční a ničeho se nebojí:
