Byl jednou jeden papoušek jménem Piko. Žil spolu se svými rodiči v pralese a byli velmi šťastní. Jeho rodiče mu věnovali hodně lásky a naučili ho všechno, co potřeboval k přežití. Jednoho dne však papouškovi Pikovi osud připravil tvrdou zkoušku. Jeho rodiče už se nikdy nevrátili domů po velmi silné bouřce.
Piko byl velmi smutný a necítil se schopný žít bez svých rodičů. Proto se rozhodl odejít z pralesa a vydat se hledat nový domov a rodinu. Vydal se na cestu, kde potkal mnoho zvířat, ale nikde nenašel nikoho, kdo by mu nahradil rodiče.
Jednoho dne se vydal k řece, aby si trochu odpočinul a uviděl tam velké množství ryb. Rozhodl se, že si zkusí jednu ulovit na večeři. Nicméně se mu to nedařilo, protože neměl dostatečnou sílu a ryby se mu vždycky vysmekly.
Piko si uvědomil, že by potřeboval pomoc. Zahlédl u řeky velkého, silného medvěda a rozhodl se ho požádat o pomoc. Medvěd mu ochotně pomohl a společně se jim podařilo ulovit rybu. Piko byl velmi vděčný za pomoc a rozhodl se pozvat medvěda na chutnou večeři.
Během večera Piko medvědovi řekl o svém osudu a o tom, že hledá novou rodinu. Medvěd mu poradil, aby se vrátil do pralesa, kde ho jeho rodiče naučili všechno, co potřebuje k přežití. Jedině tam, kde se narodil, může totiž Piko najít svou novou rodinu, protože jinde nemusí jemu podobní papoušci žít.
Piko poslechl medvědovy rady a vrátil se do rodného pralesa. Tam potkal jiné papoušky, kteří mu pomohli najít domov a brzy také Piko našel svou novou rodinu. Piko se cítil šťastný a vděčný za pomoc, kterou od medvěda dostal. Zjistil, že ne vždy jsme sami schopni zvládnout náročné situace a že občas potřebujeme pomoc druhých.