Byl jednou malý kouzelník jménem Tobias. Tobi měl velkou touhu stát se úspěšným kouzelníkem, ale bohužel se mu moc nedařilo v učení na kouzelnické škole. Zatímco jeho spolužáci dokázali s lehkostí přeměňovat vodu na víno a kamínky na diamanty, Tobias měl problém s nejjednoduššími kouzly.
Jednoho dne se Tobi rozhodl, že se musí učit více než kdy jindy. Celé dny a noci se učil a cvičil, až konečně nadešel den, kdy měl předvést své kouzelnické umění před celou školou.
Tobi se cítil sebevědomý a připravený. Vzal si kouzelnickou hůlku a začal přeměňovat různé předměty. Nejdříve přeměnil papírový kapesníček na květinu, pak kus papíru na ptáka a nakonec se odvážil k nejtěžšímu kouzlu – přeměnit vodu na zlato.
Tobi se soustředil a kouzlo provedl. Když se všichni kolem něj podívali na místo, kde dříve stála miska s vodou, uviděli v ní náhle zrnka obyčejného písku.
Tobi se cítil zoufalý a zahanbený. Jak mohl udělat takovou chybu? Jeho spolužáci se začali smát a posmívat se mu, ale najednou se ozval jemný hlásek: „Tobiasi, neboj se. Každý se někdy mýlí. Nejdůležitější je, že ses snažil a nevzdal ses. A to je to, co tě činí skvělým kouzelníkem!“
Tobi se podíval na svou paní profesorku a viděl v jejích očích nejen soucit, ale i pochopení. Byl rád, že má někoho, kdo mu dokáže poradit a povzbudit ho.
Od té doby Tobi cvičil a učil se dál, ale už se nebál selhání. Věděl, že každá chyba je příležitost naučit se něco nového a posunout se dál.
A když se o několik let později stal slavným kouzelníkem, vždycky si vzpomněl na to, jak mu jeho profesorka pomohla, když nejvíc potřeboval povzbuzení a podporu. A tak se stal velmi úspěšným kouzelníkem, který dokázal svou moc využít ke prospěchu druhých a pomáhal lidem v nouzi.
Přečtěte si také další pohádky s ponaučením:
