Byla jednou malá vesnička obklopená zelenými lesy a kvetoucími loukami. V této vesnici žil malý chlapec jménem Radimek. Radimek byl zvídavý a hravý kluk, ale měl zvláštní zlozvyk – pořád zakopával. Ať už šel kamkoliv, vždycky měl zrak upřený k zemi, jako by hledal poklady pod nohama.
Jeho kamarádi ho za to často škádlili: „Radimku, proč se pořád koukáš na zem? Nechceš radši vidět krásné stromy a ptáky, co létají kolem?“
Radimek ale jen pokrčil rameny a usmál se: „Kdo ví, co se může skrývat pod tím povrchem. Možná tam číhají malí skřítci, kteří čekají, až je někdo objeví.“
Jednoho dne se vydal Radimek do hlubokého lesa, který byl plný tajemství. Chtěl objevit něco opravdu zvláštního. Kamarádi ho varovali, aby si dával pozor na kořeny stromů a nerovnosti terénu, ale Radimek byl tak zaujatý svým hledáním, že na jejich slova nedbal.
Když tak šel lesem, zakopl o kořen stromu a spadl na zem. „Au! To bolí,“ zaskučel, držíc si koleno. Když se na chvíli podíval kolem, uvědomil si, že leží na místě, kde je zem nějakým způsobem vyvýšená.
Překvapeně začal odkopávat vrstvu hlíny a postupně objevil dřevěný poklop. „Co to asi může být?“ zajímal se Radimek. S plnou silou začal poklop odklápět a pod ním se skutečně skrýval vchod do podzemní chodby.
Radimek nemohl uvěřit svým očím. Rozhodl se do chodby vstoupit a co nejhlouběji prozkoumat, co se tam skrývá. Po chvíli putování se dostal k velkému prostoru, kde se rozkládala zářivá jeskyně plná krásných barev. Byla to jeskyně plná krystalů a drahokamů, které se leskly jako hvězdy na noční obloze.
Radimek byl ohromen tímto krásným nálezem. Nasbíral si několik krystalů a drahokamů do kapsy a rozhodl se vrátit zpět do vesnice, aby o svém objevu pověděl ostatním.
Když dorazil zpět, všichni kamarádi byli ohromeni tím, co Radimek našel. Vesnice se navíc rozhodla jeskyni s krystaly a drahokamy ochránit, aby byla pokladem všech. To vše na Radimkovu počest.
Od té doby už Radimek nezakopával, ani se toho tolik nebál. Místo toho se začal dívat kolem sebe, obdivoval krásy světa a sdílel svá dobrodružství s ostatními. Ale i když se díval nahoru, vždy si pamatoval na to, že někdy se největší poklady mohou skrývat pod nohama. Stačí být jen dostatečně pozorný a zvídavý, aby objevil tajemství. A tak žil Radimek šťastně ve své vesničce, s pokladem v srdci i v paměti.
Další pohádky pro děti o statečných chlapcích najdete zde:
One Reply to “Pajdavý Radimek”