Žil jednou jeden pejsek jménem Dobrák. Jak už jeho jméno napovídá, byl velmi hodný a vstřícný ke všem okolo sebe. Když někdo potřeboval pomoc, Dobrák byl první, kdo se nabídl. Své kamarády vždycky ochotně vyslechl, poradil jim a pomohl jim řešit jejich problémy.
Dobrákovi však často chyběl čas na vlastní zájmy a potřeby. Přestože rád dělal ostatním radost, zapomínal na sebe. Někdy se dokonce cítil unavený a vyčerpaný z toho, že se staral o ostatní.
Jednoho dne se Dobrák rozhodl, že potřebuje trochu času jen pro sebe. Chtěl si hrál se svými hračkami, které měl schované v boudě. Vydal se tam, aby si je pohledal a dal se s chutí do hraní.
Když ale otevřel skříň, byl zklamaný. Hračky byly zatuchlé a zcela poničené. Dobrák si uvědomil, že se o své hračky nestaral, protože se plně soustředil na ostatní a zapomněl na sebe.
Rychle se rozhodl situaci napravit. Začal uklízet a vyčistil své hračky, aby se mohl zase bavit a hrát si s nimi. Byl šťastný, že si konečně dopřát trochu volna a staral se jenom o své věci.
Dobrák si uvědomil, že i když je důležité pomáhat ostatním, je stejně tak důležité myslet na sebe a pečovat o své vlastní potřeby. A tak se od té doby snažil najít rovnováhu mezi pomocí ostatním a péčí o sebe.
A tak byl Dobrák nakonec nejen dobrý, ale i moudrý pejsek, který se svědomitě staral o své hračky, ale nikdy nenechal nikoho v nouzi.
Pejsci jsou ti nejlepší kamarádi, a tak je o nich i spousta pohádek:
