Byl jednou malý klokánek jménem Skočko, který se narodil na poušti v Austrálii. Už od malička měl jediný sen, stát se nejlepším skokanem na celém světě. Proto trávil celé hodiny cvičením a trénoval své skokanské schopnosti.
Klokánek Skočko denně cvičil vysoké skoky, přeskakoval veliké balvany a ty největší písečné duny. Nikdy se nevzdával a stále pracoval na svém cíli. A právě díky své neustálé snaze se jednoho dne dostal až na Olympijské hry, které se konaly v Austrálii.
Na Olympiádě bylo mnoho silných soupeřů, ale Skočko neztrácel odvahu a rozhodl se bojovat o zlatou medaili. Při skoku do výšky, který byl jeho nejoblíbenější disciplínou, se Skočko neudržel a vyskočil až k nebi.
Klokánek Skočko dosáhl takové výšky, na kterou se nikdo jiný zatím nedostal. S velkým nadšením sledovali jeho výskok všichni diváci i jeho přátelé daleko na poušti. Ve chvíli, kdy dopadl na zem, všichni věděli, že právě viděli neuvěřitelný výkon, protože se jim úžasem zatajil dech.
Výsledky byly vyhlášeny a Skočko vyhrál zlatou medaili. Byl to jeho největší sen, který se splnil. Po celém světě se o něm hovořilo jako o nejlepším klokánkovi všech dob.
Když se vrátil domů, byl Skočko okouzlen přijetím a obdivem, který mu obyvatelé pouště věnovali. Uvědomil si, že neúnavnou prací a odhodláním se může splnit i ten nejtěžší sen.
A tak klokánek Skočko dál trénoval, aby se mohl stát ještě lepším a snil o dalších úspěších. A každý, kdo se ho ptal na jeho úspěch, dostal stejnou odpověď: „Nic není nemožné, když máš sílu v srdci, nikdy se nevzdáš.“
„Klokani žijí v Austrálii, Tasmánii a na Nové Guineji. Žijí na poušti, ale také v deštných pralesech. Klokan dovede skočit až 11 metrů.“
— Robot Robík