Měli jsme jednoho kocoura, který si myslel, že je kouzelník, zvedá tlapky, ťuká nožkou, taky mžourá, vždy to byl malý náčelník. Jednou když chtěl zmizet v klobouku, nevšiml si, jak je malý, nevešel se zvrchu, z boku, ani trochu, tlapky venku mu zůstaly. Od té doby se kocour poučil, a raději se kouzlení vzdal, se všemi čarami a magií se rozloučil, ve svém kocouřím životě pokračoval.
Další básničky k naučení nebo jen tak pro radost:
