Byli jednou jeden dědeček a babička, kteří rádi trávili čas spolu a obdivovali krásy světa. Jednoho dne se rozhodli navštívit lázně, které byly plné parků a úchvatných jezírek. Avšak během své procházky se náhle ztratili a nebylo jim jasné, jak se dostat zpět na správnou cestu.
Zatímco dědeček s babičkou bloudili, přijeli za nimi na návštěvu jejich vnoučata a všude je hledala. Vnoučata se ptala všech lidí na promenádě i těch, kteří pracovali v cukrárnách a restauracích. Dědečka s babičkou však nikdo neviděl.
Nakonec se vnoučata setkala se staříčkem, který sedával celé dny v parku a nic mu neuniklo. Stařeček jim pověděl, že viděl babičku s dědečkem, jak sedí u jednoho z krásných jezírek v parku.
Vnoučata mu slušně poděkovala a hned se rozběhla směrem k jezírku a najednou uviděla svého dědečka a babičku, jak spolu sedí a užívají si krás lázní. Drželi se za ruce a spokojeně sledovali vodní hladinu. Když babička s dědečkem zahlédla vnoučátka, hned se jim tváře rozzářily radostí.
Všichni spolu strávili zbytek dne a užívali si krásných chvil v lázních. Když přišel čas jít domů, vnoučátka, dědeček a babička se vydali na cestu společně, plní štěstí a vzpomínek na krásný den strávený v lázních. Vnoučata od té doby věděla, že starší lidé občas zabloudí i tam, kde to dobře znají a raději už na babičku a dědečka pozorně dohlížela.
Je důležité, aby i ti nejmenší věděli, jak se chovat k seniorům. Přečtěte jim také pohádku o slepém staříčkovi, kterému právě hodně děti pomohly překonat silnici.