Bylo jednou jedno velké a mocné dračí království, kde vládl moudrý a spravedlivý král. Dračí království bylo nádherné a každý, kdo se tam dostal byl okouzlen jeho krásou a majestátem. Žili tam pouze lidé, ale jednoho dne se v království narodila zvláštní dráčata, která byla úplně jiná než všechna ostatní doposud.
Tato dráčata měla pestrou kůži a byla velmi zlobivá. Všude, kde se objevila, způsobovala chaos a ničila vše, co jim přišlo pod drápky. Král se velmi bál, co se s takovými dráčaty stane až vyrostou a co potom bude s jeho královstvím.
Jednoho dne se rozhodl, že tuto záhadu musí vyřešit. Zvolal tedy nejlepší rytíře, aby se vydali na nebezpečnou cestu a zjistili, co způsobilo, že se v království narodila taková zvláštní dráčata po takové době.
Rytíři se vydali na svou cestu a po mnoha nebezpečných dobrodružstvích dorazili k jednomu z nejmoudřejších draků, který kdy existoval. Tento starý drak se jmenoval Zefyr a byl už tolik starý, že se narodil ještě před samotným dračím královstvím.
Rytíři se Zefyrem promluvili a zeptali se ho, co se stalo s královstvím, když se tam narodila zlobivá a barevná dráčata. Zefyr se na ně usmál a začal vyprávět starobylou legendu.
Dávno, dávno před vznikem dračího království, žili draci volně po celé zemi. Byli krásní a mocní a byli to oni, kdo chránili zemi před nebezpečím. Jednoho dne ale jedna skupina lidí objevila kouzelnou jeskyni, kde našli magická vajíčka. Byla to vajíčka jednoho z největších a nejmocnějších draků, který kdy existoval.
Lidé se rozhodli ukrást tato vajíčka a vychovat z nich svá vlastní dráčata. Ale když se ta dráčata vylíhla, zjistili, že jsou zcela odlišná od ostatních draků. Měla pestrou kůži a byla velmi zlobivá. Dráčata ničila vesnice, plenila úrodu a vůbec nedodržovala dračí zákony. Nakonec byla mocnými bojovníky přemožena a uvězněna na ostrově daleko od dračího království.
Král se rozhodl, že i on dráčata odveze daleko z jeho země. Chtěl pro svůj lid bezpečí, přestože to byli oni, kdo rozpoutal tento nepokoj. Ale Zefyr mu doporučil, aby se malých draků nezbavoval, ale spíše jim pomohl najít místo v jeho dračím království. Král následoval jeho radu a přijal tyto draky, jako bojovníky a ochránce. Malí draci přestali ničit zemi a poslechli. Stali se úspěšnými a oblíbenými obyvateli království, stále byli barevní, malinko zlobiví, ale nyní tím dovedli zastrašit každého nepřítele, který nakoukl přes hranice.
A tak se království naučilo, že každý drak je jedinečný a má své místo ve společnosti. Barevná a zlobivá dráčata se stala součástí dračího království a pomáhala chránit jeho lid.