Jednoho dne žil malý cvrček, který měl velký sen – stát se zpěvákem. Jenže všichni ostatní cvrčci mu říkali, že jeho místo je u housliček, na které by měl hrát, jako jeho rodiče a prarodiče před ním.
Cvrček se ale nechtěl smířit s tím, že bude hrát na housle po zbytek svého života. Místo toho toužil poznat svět zpěvu a zpívat písně plné radosti a naděje.
Jednoho dne se cvrček rozhodl, že se pokusí splnit svůj sen. Zpíval srdcem a duší, ale jeho hlas byl hrozný. Ostatní cvrčci se smáli a říkali mu, že by měl zůstat u svých housliček.
Cvrček se ale nevzdal. Přes den trénoval a v noci snil o tom, jak bude zpívat na největší scéně světa.
Jednoho dne, když se cvrček vracel domů, zahlédl něco neuvěřitelného. Raněnou laň u vozovky, která si nedovedla stoupnout a kolem ní pobíhala dvě mláďata. Cvrček nejdřív nevěděl, jak jim pomoci a nakonec začal zpívat. Svým hlasem vyléčil raněnou laň. Jeho hlas byl kouzelný a plný lásky.
Laň byla moc šťastná, že cvrček něco takového dokázal a společně se svými mláďaty mu moc děkovala.
Ostatní cvrčci byli tím, co cvrček zpěvák dokázal, ohromení a žádali ho, aby jim zazpíval. Cvrček se usmál a začal zpívat svou nejkrásnější píseň. Všichni byli unešení a cvrček se konečně stal slavným zpěvákem, jakým toužil být.
Od té doby cvrček zpíval všem, kteří ho potřebovali slyšet a jeho hlas donesl radost a naději do všech koutů světa. A cvrček věděl, že i když nikdy nehrál na housle, jeho hlas byl mnohem cennější pro všechny obyvatele lesa.