Byla jednou jedna sovička jménem Slávka. Slávka byla celý život zvyklá na život v lesích a létání v noci. Avšak, jednoho dne se začala bát tmy. Přestala létat v noci a celý den se schovávala ve svém hnízdě. Slávčini kamarádi, jako liška, zajíc a sojka, se snažili ji uklidnit a říct jí, že noc není nic strašného, ale sovička se bála dál.
Jednoho večera se Slávka rozhodla, že se svého strachu ze tmy jednou a navždy zbaví. Rozhodla se vydat na cestu do srdce lesa, kde se nacházela jeskyně, ve které byl ukrytý dar od Měsíce. Slávka věděla, že pokud najde tento dar, zbaví se svého strachu a stane se opět odvážnou sovičkou.
Cesta do jeskyně nebyla snadná a Slávka se musela vyrovnat se svým strachem, ale nakonec se jí podařilo najít dar od Měsíce. Byl to malý kamínek, který svítil jako hvězda. Slávka si kámen vložila do svého hnízda a hned cítila, jak jí jeho síla dodává odvahu.
Následující noc se Slávka rozhodla vyletět opět do noci. Letěla vysoko nad lesem a cítila se svobodně, plná odvahy. Její strach ze tmy byl pryč a nikdy se už nevrátil. Od té doby byla Slávka opět šťastná sovička a stala se vzorem pro všechny ostatní zvířata v lesích.
A to je to důkaz, že pokud se člověk odváží bojovat se svými strachy, může dosáhnout úžasných věcí.
Další pohádky o poražení strachu najdete zde:
